blahosz.oznamuje.cz

Jsme jako oni

Publikováno 02.04.2018 v 18:00 v kategorii Úvahy zděšeného muže, přečteno: 37x

Současný marasmus nutí k přehodnocení Havlova dědictví

Rozhlédneme-li se kolem sebe, vidíme normalizaci 70.let vedenou dnešními prostředky. Státostrana slovenského estébáka, krytá hradním agentem (o vlivu východní velmoci nemůže být pochyb) obsazuje jedno místo státní správy za druhým a „maká“ pro dobro lidí. Ti, až na čestné výjimky, drží za špinavé peníze hubu a krok – přihodí se jim k platu nějaká kačka a budou mít slevu na vlaky a autobusy. Většina novinářů je jako vždy nakoupena a spletitě obhajuje své morální selhání (dělají přece konkrétní „věci pozitivní“). Média jsou pod ekonomickým či státním vlivem Strany, nebo jsou jí přímo vlastněna. Pro lidi nesouhlasící zbývají „sociální sítě“, kde mohou ve svých partičkách bezmocně hrozit pěstičkami, psát petice a upouštět páru.

Jak je tohle možné v zemi, kde před čtvrt stoletím kázal Václav Havel lepší zítřky? (A pro jistotu zničil slovenské zbrojovky, jejichž obchody a prosperitu převzali naši méně morální spojenci?) Je to možné právě proto. Kyvadlo dějinného příběhu se přirozeně vychýlilo na druhou stranu. Heslo Nejsme jako oni je z podstaty nesmyslné a stojí za dnešním marasmem.

Havlovi je třeba vzdát úctu jako málokomu v českých dějinách. Navazuje na Husa, nikoli však na Masaryka. Havlova sebestřednost zplodila vojsko jeho ideových spojenců a dnešních nástupců, na které není hezký pohled. Nemají jeho lidský formát (jeho obdivuhodné ručení životem), zato se jim líbí vyvěšování velkých pravd a boj za lepší zítřky. Pánové Halíci, Kocábové, Pánkové a další (kteří po lidském formátu VH touží, ale nikdy ho nedosáhnou) devastují Havlovo dědictví a jsou typickými reprezentanty prázdnoty, která tu po něm zbyla.

Pan Halík, oblažen Templetonovou cenou, káže lidu o morálce, ale na mail žádající pomoc neodpovídá (dvojnásobná osobní zkušenost). Pan Kocáb odmítá klíče od bytu v romském ghettu Chánově a raději oplodní kakaovou krásku Lejlu Abbasovou – čin hodný ministerského ochránce etnických menšin. Pan Šimon Pánek učinil z obdivuhodné organizace Člověk v tísni „neziskového“ EU molocha s mnohamiliardovým rozpočtem, chodí na televizní interview v drahých oblecích a chystá výchovné programy do škol za peníze mezinárodního finančního gaunera pana Soroše, českého státního rozpočtu a Norských fondů. Už se můžeme těšit na témata přednášek (Gender místo přirozeného pohlaví? Židovský útlak v Palestině? Rozpoznávání nenávisti na internetu?).

Oč jsou Havlovy „děti“ nepovedenější a oč méně jsou jejich životy důvěryhodné, o to víc tato parta peskuje prostý lid. Jak může pětina národa zvolit slovenského estébáka? Nu, a proč by nemohla. Kradnů přece všici a sami ´dobroserové´ (terminus technicus mé známé) měli čtvrt století na to, aby nám to ukázali.

Vlaky lidem zlevní Babiš, protože je chytřejší. Havlovy ideály jsou nepoužitelné, nemá-li člověk zameteno před vlastním prahem – jako měl on. Právě v tom byl výjimečný. Ale všechno (i pro nás) ztratil, když nepochopil, že jeho vnitřní nastavení je výjimečné a že ideály jsou bezcenné, pokud je nedoprovází síla. Všichni velcí státníci to věděli. Havel byl lidsky obdivuhodný, ale dnešní stav České republiky jde také za ním a jeho naivním aktivismem. Historie začíná ukazovat, že jako státník selhal.

Neříká se to snadno. Ale Havlovo Nejsme jako oni je psychologicky závadné heslo a lidskosti nikomu nepřidá. Krásně to formulovala babička Boženy Němcové: „Kdo v slunci chodí, stíny ho provázejí.“ To, co je v nás samých špatné a nicotné, vždy delegujeme na druhé.

Každý má dnes na vybranou a prostituovat se v Babišově impériu nemusí – to se pak zboří jako domeček z karet. Jenomže prachy a moc nesmrdí od samých počátků lidských dějin a zkušenost české normalizace je varovná. Kdyby nebyl VH tolik zahleděn do své morální výjimečnosti, možná by navrhl heslo méně sametové. Znělo by třeba Jsme jako oni a my bychom se místo sebeopájení vlastní velikostí dokázali podívat do zrcadla - a včas se vyděsit. Patřičně bychom pak zatočili s komunisty, estébáky i KGB řízeným Prognostickým ústavem, jehož dokonalou profesionální práci dnes sledujeme.

www.zdesenymuz.cz

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?



Pohnutky autora a úvahy literárních postav se nemusí vždy shodovat. Autor, nakladatel ani pan Internet upozorňují, že neodpovídájí za názory čtenáře a jejich prožitky, ikdyž připouští, že se svět, a to i ten literární, zbláznil a hledat v něm ostrůvky pozitivní deviace, se nevyplácí. Sic transit gloria mundi!